Významní absolventi FFÚ
Petr Dvořák
Absolvoval v roce 1984 Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Finance. Na stejné instituci získal později doktorát a docenturu. Celou svou dosavadní kariéru působí na Fakultě financí a účetnictví VŠE, kde zastával mimo jiné funkci děkana nebo vedoucího Katedry bankovnictví a pojišťovnictví. Od roku 2014 byl prorektorem pro studijní a pedagogickou činnost VŠE. Odborně se specializuje na oblast komerčního bankovnictví a finančních derivátů.
Vladimír Tomšík
Vystudoval Fakultu financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze. Doktorát získal v oboru Hospodářská politika (VŠE) a v oboru ekonomie (Univerzita Karlova v Praze). V roce 2004 habilitoval v oboru finance na Fakultě financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 2009 byl jmenován profesorem pro obor Finance na Fakultě financí a účetnictví VŠE.
Jakým způsobem vám studium na Fakultě financí a účetnictví pomohlo ve vaší profesní kariéře?
Studium mě vybavilo teoretickými základy ekonomie, měnové politiky, financí a bankovnictví a poskytlo mi vědomostní rámec, který mi umožňuje rychlou orientaci v problémech a empirických charakteristikách. To mi dnes v roli centrálního bankéře umožňuje dívat se na otázky měnově-politické strategie pohledem různých teorií. Navíc, praktická měnová politika se velmi rychle vyvíjí a to vede k nutnosti modifikovat stávající strategie, což není možné bez znalosti ekonomických teorií a studia historických zkušeností.
Co z vašeho pohledu oceňuje odborná praxe na absolventech Fakulty financí a účetnictví?
Myslím si, že kromě solidní teoretických základů a znalostí, oceňuje praxe na absolventech Fakulty financí a účetnictví především jejich schopnost rychle absorbovat nové poznatky a analyzovat problémy. Kromě toho jsou absolventi dobře vybaveni jak jazykově, tak i prakticky. Studenti mají možnost výběru z celé řady kurzů poskytujících jim interdisciplinární pohled na specializaci, kterou studují a řada z nich má zkušenosti ze studia v zahraničí, což oceňují velké mezinárodní firmy.
Na co byste zaměřil své studium na Fakultě financí a účetnictví, kdybyste na ni nyní znovu nastupoval?
Dále bych prohluboval znalosti modelování a ekonometrie. Zaměřil bych se na studium empirických charakteristik a trendů reálného, měnového a finančního vývoje v různých ekonomikách. To umožňuje identifikovat odlišnosti v hospodářském cyklu anebo strukturálních charakteristikách jednotlivých zemí a predikovat správně další vývoj. Kromě mezinárodního srovnání je také užitečné studium zkušeností jiných zemí s hospodářskou politikou a jejími dopady. Příkladem může být zkušenost Izraele a Švýcarské centrální banky s kurzovými intervencemi a následným přechodem do standardního režimu plovoucího kurzu.
Marek Jindra
Vystudoval obor Účetnictví a finanční řízení podniku na Fakultě financí a účetnictví Vysoké škole ekonomické v Praze
Co jste vystudoval na Fakultě financí a účetnictví a jak studium ovlivnilo vaše profesní směřování?
Vystudoval jsem obor Účetnictví a finanční řízení podniku s vedlejší specializací oceňování. Samotné studium mne velice bavilo a mimo jiné díky němu jsem se naučil nahlížet svět kolem sebe z ekonomické perspektivy a rovněž jsem si uvědomil na co by jsem se chtěl v budoucnu zaměřit. Studium mě zásadně ovlivnilo při volbě mého povolání a poskytlo mi dobrý teoretický základ, který jsem mohl praxí dále rozvíjet.
Jaká oblast vašeho studia vás zaujala nejvíce?
Už v průběhu mého studia jsem se začal více zajímat nejen o obecné hypotézy ekonomie coby vědní disciplíny, ale hlavně o oblast oceňování, především pak o oceňování hmotných a nehmotných aktiv. Poznatky z těchto oblastí využívám doslova každý den ve svém pracovním životě.
Dle vašeho názoru, v čem tkví výhoda fakulty?
Jsem přesvědčen, že studium na Fakultě financí a účetnictví je prakticky zaměřeno a jeho absolventi mají dostatek znalostí na to, aby se dobře uplatnili na trhu práce. Dále jsem názoru, že na této fakultě se vyučují teorie a poznatky, které jsou aktuální a fakulta má rovněž zcela jasně vymezené zaměření, což umožňuje studentům plně se soustředit na oblast, která je baví a které se v budoucnu chtějí věnovat.
Petr Toman
Vystudoval obor Daně a daňová kontrola na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.
Proč jste se rozhodl vystudovat obor zaměřený na daně?
V době, kdy jsem se rozhodoval o studiu na vysoké škole, zaváděla Česká republika novou daňovou soustavu. Od studia oboru Daně a daňová kontrola jsem pak očekával, že mi umožní proniknout do této tehdy nové oblasti a po ukončení studia se na jejím rozvoji podílet. Lákalo mne také to, že obor se nachází na hranici ekonomie a práva. Zároveň mi tento obor dával jasnou představu o možném budoucím profesním směřování ať již na straně daňových poradců či na straně spolutvůrce daňových předpisů. Do jisté míry se obdobná situace opakuje i v současné době, kdy se daně a jejich výběr dostává do popředí pozornosti. Navíc lze očekávat, že v následujících deseti – patnácti letech bude docházet i k postupné generační výměně v této oblasti. Osobně proto očekávám, že potřeba zejména odborně a jazykově zdatných absolventů daňově zaměřených oborů poroste.
Oceňujete jako partner významné poradenské společnosti studenty oboru zdanění a daňová politika?
Přestože ve výběrovém řízení neklademe důraz na obor studia našich budoucích kolegů, jsou absolventi oborů zaměřených na daně přirozeně v určité výhodě. Předcházející studium daňových oborů se zúročuje také později a absolventi těchto oborů jsou obvykle schopni daleko dříve řešit obtížnější úkoly a mají také rychlejší profesní růst.
Na výuce v rámci daného oboru se také podílíte. Co byste studentům doporučil, aby si ze studia vzali maximum?
Osobně oceňuji zejména ty studenty, kteří se do výuky aktivně zapojují a konfrontují své poznatky s přednášejícím. Tomu může i napomoci, pokud student získá ve vyšších ročnících určitou odbornou praxi, což daňový obor velmi dobře umožňuje. Rozsah praxe by však měl být uměřený rozsahu studia. Osobně bych pak studentům doporučil vedle studia či v krátké době po jeho ukončení absolvovat také zkoušku daňového poradce. Ze zkušeností vyplývá, že úspěšnost u této zkoušky u studentů daňových oborů a čerstvých absolventů je zcela srovnatelná s uchazeči s dlouhodobou praxí.
Jan Pavel
V letech 2001 až 2004 vystudoval doktorský obor veřejné finance na Fakultě financí a účetnictví VŠE. V roce 2008 byl jmenován docentem v oboru veřejná ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity a v roce 2015 pak profesorem.
Ve své pedagogické činnosti se dlouhodobě věnuje zejména veřejným financím, teorii rozpočtové a fiskální politiky i problematice efektivnosti fungování veřejného sektoru. V letech 2003 až 2006 pracoval na Ministerstvu financí ČR. Od roku 2005 působí na Vysoké škole ekonomické v Praze na katedře veřejných financí. Je autorem či spoluautorem řady publikací, výzkumných studií či odborných článků, a to jak v Česku, tak v zahraničí.
V lednu 2018 byl Poslaneckou sněmovnou PČR zvolen do Národní rozpočtové rady, a to na návrh České národní banky na dvouleté funkční období. Po jeho vypršení byl v lednu 2020 opět na návrh ČNB zvolen Sněmovnou PČR do funkce znovu, tentokrát na 6 let.
Jiří Hlavač
Vystudoval obor Účetnictví a finanční řízení podniku na Fakultě financí a účetnictví Vysoké škole ekonomické v Praze
Jak hodnotíte přínos studia na FFÚ pro Vaši praxi?
Studium na Fakultě financí a účetnictví mne pro moji budoucí kariéru vybavilo potřebnými teoretickými znalostmi a všeobecným přehledem v ekonomických oborech. Jednalo se samozřejmě o kvalitní základ, který bylo potřeba dále rozvíjet. Znalosti z některých předmětů absolvovaných na Fakultě financí a účetnictví jsem ve spojení s praktickými zkušenostmi získanými v rámci skupiny TPA Horwath využil při úspěšném složení zkoušek na daňového poradce a později na auditora. Předměty na Katedře financí podniku (dnes Katedra financí a oceňování podniku) a pozdější absolvování specializačního vzdělávání na IOM při VŠE mi pak umožnily stát se znalcem v oboru oceňování.
Co byste vyzdvihnul jako přednosti studia na FFÚ?
Měl jsem možnost a možná i štěstí potkat se v rámci studia s řadou zajímavých lidí. Tím nemám na mysli jen přednášející, ale i další studenty, ze kterých jsou dnes úspěšní podnikatelé, spolumajitelé nebo vrcholoví manažeři zajímavých firem nebo významné osobnosti v různých institucích. Na přednáškách a seminářích jsem naslouchal i diskutoval s těmi, kteří na fakultě v době mého studia působili (a řada z nich i stále působí) a jsou ve své specializaci nejen v rámci České republiky naprostou špičkou – často jde o autory publikací, které jsou v příslušné oblasti „biblí“. Myslím, že Fakulta financí a účetnictví se proti jiným fakultám i univezitám a vysokým školám odlišuje vysokým počtem přednášejících, kteří působí nebo mají úzkou vazbu na firemní praxi. To je v dnešní době pro studenty velká výhoda.
Přednášíte na VŠE jeden seminář, co vás k tomu motivovalo?
Byl jsem o to požádán panem prof. Maříkem – šlo o téma, které doplňovalo paletu předmětů na Katedře financí a oceňování podniku. Jde o jeden z příkladů toho, proč bych Fakultu financí a účetnictví doporučil i dnešním studentům. Vedení kateder se snaží o zapojení praktiků do výuky a jeden předmět je rozsah, který lze časově z pohledu osoby činné v businessu zvládnout. Navíc tím jistým způsobem mohu poděkovat za to, co mi škola dala. Neměl bych opomenout ani zajímavou interakci se studenty na semináři. Studenti mají dnes možnost vycestovat v rámci různých programů na zahraniční studium a pokud mají zájem, dává jim to možnost srovnání. Z rozhovorů s nimi vím, že fakukta si stojí velmi dobře.
Petr Zahradník
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, obor Finance; Columbia University, obor Management hospodářské politiky; a Katholieke Universiteit Leuven, obor Evropská studia v ekonomii. Ekonom České spořitelny (s přestávkou od roku 2003) a člen Národní ekonomické rady vlády (v letech 2009 až 2014 a od roku 2022).
V letech 2015 – 2020 byl členem Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu, v letech 2018 – 2020 byl členem Evropského statistického poradního výboru v Lucemburku. Byl též ředitelem kanceláře společnosti ČEZ v Bruselu, ředitelem EU Office České spořitelny a koordinátorem evropských aktivit Erste Group Bank, hlavním ekonomem a členem představenstva Conseq Finance.
Intenzivně publikuje v domácích i zahraničních médiích a spolupracuje s akademickou sférou. Je členem ediční rady časopisu Politická ekonomie. V současnosti působí též jako poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky, poradce ministra pro evropské záležitosti i jako člen Národní investiční rady.
Petr Klínský
Vystudoval obor Učitelství na Fakultě financí a účetnictví Vysoké škole ekonomické v Praze. Vyučuje na Obchodní akademii Heroldovy sady v Praze 10. Je autorem několika dílů učebnice Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy.
Vybral byste si dnes stejný obor studia?
Od začátku střední školy mě bylo víceméně jasné, že bych chtěl ještě pokračovat ve studiu na vysoké škole. O oboru studia jsem začal přemýšlet na počátku třetího ročníku. Rozhodnutí padlo přibližně na jeho konci a bylo založeno zejména na přesvědčení a to, že obor Učitelství je pro mne to pravé. Dá se říci, že o studium jiného oboru jsem ani nijak zvláště nestál, i když jsem měl podanou přihlášku na záložní obor. Od té doby jsem nikdy nelitoval, že jsem si tento obor vybral. Práce učitele mě nepřestala bavit a věřím, že tomu tak bude i nadále. Jednoznačně bych si i dnes vybral stejný obor.
Co Vám studium oboru Učitelství přineslo?
V první řadě širší rozhled. A to jak v odborné oblasti, tak v oblasti psychologie nebo pedagogiky. Absolvovali jsme řadu kursů didaktiky – ekonomiky, účetnictví a informatiky. Měl jsem také to štěstí, že na tento obor se přihlásila řada spolužáků, se kterými se dodnes stýkáme a s některými učíme spolu na jedné škole. Řada z nich je dnes vynikajícími vyučujícími. Velmi důležitá byla pedagogická praxe, kterou jsme absolvovali, a která mě ovlivnila i v tom, které ekonomické předměty dnes učím.